Asi každý z nás někdy slyšel či dokonce viděl proces svařování. Práce svářeče by se s nadsázkou dala připodobnit práci kouzelníka či superhrdiny. Stejně jako kouzelník dokáže zdánlivě nespojitelné věci spojovat a rozpojovat, svářeč dokáže to samé s tím rozdílem, že spojuje nohem těžší mohutnější věci. Základním materiálem, se kterým svářeči pracují, je pochopitelně kov, avšak ne výlučně. Svařovat lze také nekovové materiály a materiály podobných či různých vlastností.
My známe svářeče jako muže v helmách a v rukavicích držících v ruce přístroj, z kterého tryská ohnivý paprsek. V podstatě je tento popis správný, avšak práce svářeče není zase tak jednoznačná a jednoduchá. Existuje hned několik metod sváření, které svářeči používají v závislosti na svařovaném materiálu či podmínkách svařování. Principem svařování je, že se na daný materiál musí působit buď tlakem, teplem, nebo oběma faktory najednou. Obecně platí, že čím vyšší působí tlak, tím méně je potřeba působení tepla a obráceně. Obecně existují základní tři svařovací metody, respektive tři typy dodávané energie, která překoná daný termodynamický stav látky, díky kterému dojde ke spojení. Touto energií může být teplo (elektrický oblouk, plamen, plasma), plastická deformace (tření, výbuch, kovářská činnost) nebo radiace (elektronové nebo iontové záření).
Pojďme si jednu z takových metod představit. Jedna z nejstarších a nejspolehlivějších metod obloukového svařování je svařování obalenou elektrodou. Samotná obalená elektroda je přídavným svařovacím materiálem. Základem je svařovací drát o délce zhruba 300- 350 milimetrů, který je obalený speciálním obalem, který při hoření svařovacího oblouku vytváří strusku, a u některých typů obalů strusku a ochranný plyn. Při tom zamezují přístupu kyslíku z okolního vzduchu k roztavenému svarovému kovu. Laicky řečeno se jedná o oválné tyčinky, které se při kontaktu se svařovaným materiálem roztavují a vytváří jakýsi spoj mezi svařovanými věcmi.
Svařovacích materiálů stejně jako metod svařování je spousta a jejich použití závisí na nejednom faktoru. Dobrý svářeč si ale je schopný se všemi těmito faktory poradit a za použití te nejlepší metody vytvořit nezničitelný a kvalitní spoj.
